[Hlavní strana] [Kalendář akcí] [Kontakt] [Pro registrované]


Návrat na hlavní stranu

PONDĚLNÍ GLOSY 11.11.2019

Miroslava Macka

Čtenář glos M. P. mi napsal:
nedá mi to, abych se také nevyjádřil ke stávce učitelů. Přimělo mě k němu Vaše poslední "Opsáno z facebooku".
Sám jsem bývalý učitel(neučím už dobrých 12 let). Moje žena však se tomuto nevděčnému povolání věnuje dodnes, takže mám vše tzv. on line z první ruky. Jsem přesvědčen též o tom, že se své práci věnuje s velkým nasazením jak v přípravě na vyučování, tak v hodinách samých. Všeobecně má mezi rodiči i samotnými kolegyněmi pověst přísné a výborné kantorky, která děti hodně naučí. Pokud byste si myslel, že tyto skutečnosti vedení školy patřičně finančně ocení, mýlíte se. Velké osobní hodnocení a vysoké odměny dostávají oblíbenkyně již staršího pana ředitele, jejichž věk, světe div se, osciluje zpravidla kolem 30 let. Komu záleží na tom, že často stůňou nebo ošetřují své nemocné dítě a ostatní pak musejí zastat i jejich práci? Odpočaté po čtrnáctidenním marodění navrhnou a zrealizují nějaký projekt: Den "čehokoli", za což jsou chváleny a odměňovány. Tolik ke sporným pohyblivým složkám platu. Tyto nemalé peníze dávají přece do rukou ředitelů nemalou (korupční) moc a jen málokterý ředitel má vlastnosti Mirka Dušína.
Co se týká znalostí žáků, bylo by velmi zjednodušující házet jejich nízkou úroveň pouze na učitele. Na této samé škole třeba nesmíte dát pětku za nesplněný domácí úkol, protože nemůže prý být hodnoceno něco, co vůbec nevzniklo. Zajímavá logika, že? Nechávat slabé žáky propadnout se také moc nenosí, neboť se to prý nelíbí rodičům. Vedení školy často naslouchá stížnostem nejen rodičů, ale i žáků samotných a velmi často je i vyslyší. Učitel se následně dočká hospitace ředitele a nezřídka i trestu v podobě krácení osobního ohodnocení. Jinými slovy napsáno jde často rodičům i vedení o stejnou věc. Totiž o pěkné známky jejich dětí-žáků školy a někteří učitelé jsou takoví prevíti, že jim tuto snahu kazí spravedlivým hodnocením jejich znalostí. Hádejte, k jakému závěru nakonec dříve nebo později většina kantorů dojde?
Nicméně tato stávka se mi zdá zbytečná především svým zaměřením. Ani výše zmíněná škola se jí neúčastní.

Pavlína Filipovská vzpomíná na spolužáka Václava Klause: Pořád nám dával najevo, jak jsme blbí. A mně nejvíc.

DALŠÍ INFORMACE: MACEK Miroslav (1944)
Zveřejněno 11.11.2019


Copyright 1998-2019 © Luděk Šorm